Blog

Stavebních materiálů existuje celá řada a dnes mnoho lidí dává přednost těm přírodním. Někdy ovšem ty přírodní nevyhovují z důvodu vysoké hmotnosti nebo vlastností, které musí odolávat nepříznivým vlivům počasí. Kupříkladu u pergol zhotovených z masivního dřeva se pro jejich zastřešení využívá velmi lehký, transparentní a nesmírně pevný a stabilní polykarbonát.

Co víme o polykarbonátu

Polykarbonát nahradil své předchůdce, především plexisklo a laminát, které se dříve využívaly pro výstavbu zastřešení různých exteriérových staveb. Ještě za socialismu bylo poměrně běžným jevem zakoupit laminátové vlnité desky a pokládat je na horní část verandové terasy, využít je pro zakrytí kůlny, skladů a dalších prostor. Výhodou laminátu byla především nízká hmotnost a snadná instalace, ovšem byl to materiál velmi křehký, který mohl velmi rychle utrpět pod povětrnostními vlivy. Stačilo jedno letní krupobití a veškerá práce i náklady přišly vniveč.

Vlnitý polykarbonát má ovšem naprosto odlišné vlastnosti. Především je stejně jako laminát velmi lehký, ale je natolik houževnatý, že je za jakéhokoli počasí téměř nezničitelný. Výhodou je, že se na rozdíl od laminátu vytvoří pouze případná prasklina, ale materiál se nerozpadne na tisíce úlomků.

Nepůsobí na něj v negativním slova smyslu ani extrémní mrazy, ani extrémní letní teploty, své vlastnosti si podrží v rozsahu teplot cca od -35 do + 130 stupňů Celsia. Zároveň nevede elektrický proud, má poměrně dobré izolační vlastnosti i co se týče tepelné energie, snadno se opracovává a jednoduše instaluje. Montáž zvládne i amatér, je tedy vhodný i pro kutily, kteří často nakupují stavební materiály v hobby marketech. Není také toxický pro životní prostředí, je tedy optimální pro běžné využití jak u průmyslových staveb, tak i v objektech občanského vybavení a v rodinných domech.

Stavebních materiálů existuje celá řada a dnes mnoho lidí dává přednost těm přírodním. Někdy ovšem ty přírodní nevyhovují z důvodu vysoké hmotnosti nebo vlastností, které musí odolávat nepříznivým vlivům počasí. Kupříkladu u pergol zhotovených z masivního dřeva se pro jejich zastřešení využívá velmi lehký, transparentní a nesmírně pevný a stabilní polykarbonát.

Co víme o polykarbonátu

Polykarbonát nahradil své předchůdce, především plexisklo a laminát, které se dříve využívaly pro výstavbu zastřešení různých exteriérových staveb. Ještě za socialismu bylo poměrně běžným jevem zakoupit laminátové vlnité desky a pokládat je na horní část verandové terasy, využít je pro zakrytí kůlny, skladů a dalších prostor. Výhodou laminátu byla především nízká hmotnost a snadná instalace, ovšem byl to materiál velmi křehký, který mohl velmi rychle utrpět pod povětrnostními vlivy. Stačilo jedno letní krupobití a veškerá práce i náklady přišly vniveč.

Vlnitý polykarbonát má ovšem naprosto odlišné vlastnosti. Především je stejně jako laminát velmi lehký, ale je natolik houževnatý, že je za jakéhokoli počasí téměř nezničitelný. Výhodou je, že se na rozdíl od laminátu vytvoří pouze případná prasklina, ale materiál se nerozpadne na tisíce úlomků.

Nepůsobí na něj v negativním slova smyslu ani extrémní mrazy, ani extrémní letní teploty, své vlastnosti si podrží v rozsahu teplot cca od -35 do + 130 stupňů Celsia. Zároveň nevede elektrický proud, má poměrně dobré izolační vlastnosti i co se týče tepelné energie, snadno se opracovává a jednoduše instaluje. Montáž zvládne i amatér, je tedy vhodný i pro kutily, kteří často nakupují stavební materiály v hobby marketech. Není také toxický pro životní prostředí, je tedy optimální pro běžné využití jak u průmyslových staveb, tak i v objektech občanského vybavení a v rodinných domech.

Stavebních materiálů existuje celá řada a dnes mnoho lidí dává přednost těm přírodním. Někdy ovšem ty přírodní nevyhovují z důvodu vysoké hmotnosti nebo vlastností, které musí odolávat nepříznivým vlivům počasí. Kupříkladu u pergol zhotovených z masivního dřeva se pro jejich zastřešení využívá velmi lehký, transparentní a nesmírně pevný a stabilní polykarbonát.

Co víme o polykarbonátu

Polykarbonát nahradil své předchůdce, především plexisklo a laminát, které se dříve využívaly pro výstavbu zastřešení různých exteriérových staveb. Ještě za socialismu bylo poměrně běžným jevem zakoupit laminátové vlnité desky a pokládat je na horní část verandové terasy, využít je pro zakrytí kůlny, skladů a dalších prostor. Výhodou laminátu byla především nízká hmotnost a snadná instalace, ovšem byl to materiál velmi křehký, který mohl velmi rychle utrpět pod povětrnostními vlivy. Stačilo jedno letní krupobití a veškerá práce i náklady přišly vniveč.

Vlnitý polykarbonát má ovšem naprosto odlišné vlastnosti. Především je stejně jako laminát velmi lehký, ale je natolik houževnatý, že je za jakéhokoli počasí téměř nezničitelný. Výhodou je, že se na rozdíl od laminátu vytvoří pouze případná prasklina, ale materiál se nerozpadne na tisíce úlomků.

Nepůsobí na něj v negativním slova smyslu ani extrémní mrazy, ani extrémní letní teploty, své vlastnosti si podrží v rozsahu teplot cca od -35 do + 130 stupňů Celsia. Zároveň nevede elektrický proud, má poměrně dobré izolační vlastnosti i co se týče tepelné energie, snadno se opracovává a jednoduše instaluje. Montáž zvládne i amatér, je tedy vhodný i pro kutily, kteří často nakupují stavební materiály v hobby marketech. Není také toxický pro životní prostředí, je tedy optimální pro běžné využití jak u průmyslových staveb, tak i v objektech občanského vybavení a v rodinných domech.

Stavebních materiálů existuje celá řada a dnes mnoho lidí dává přednost těm přírodním. Někdy ovšem ty přírodní nevyhovují z důvodu vysoké hmotnosti nebo vlastností, které musí odolávat nepříznivým vlivům počasí. Kupříkladu u pergol zhotovených z masivního dřeva se pro jejich zastřešení využívá velmi lehký, transparentní a nesmírně pevný a stabilní polykarbonát.

Co víme o polykarbonátu

Polykarbonát nahradil své předchůdce, především plexisklo a laminát, které se dříve využívaly pro výstavbu zastřešení různých exteriérových staveb. Ještě za socialismu bylo poměrně běžným jevem zakoupit laminátové vlnité desky a pokládat je na horní část verandové terasy, využít je pro zakrytí kůlny, skladů a dalších prostor. Výhodou laminátu byla především nízká hmotnost a snadná instalace, ovšem byl to materiál velmi křehký, který mohl velmi rychle utrpět pod povětrnostními vlivy. Stačilo jedno letní krupobití a veškerá práce i náklady přišly vniveč.

Vlnitý polykarbonát má ovšem naprosto odlišné vlastnosti. Především je stejně jako laminát velmi lehký, ale je natolik houževnatý, že je za jakéhokoli počasí téměř nezničitelný. Výhodou je, že se na rozdíl od laminátu vytvoří pouze případná prasklina, ale materiál se nerozpadne na tisíce úlomků.

Nepůsobí na něj v negativním slova smyslu ani extrémní mrazy, ani extrémní letní teploty, své vlastnosti si podrží v rozsahu teplot cca od -35 do + 130 stupňů Celsia. Zároveň nevede elektrický proud, má poměrně dobré izolační vlastnosti i co se týče tepelné energie, snadno se opracovává a jednoduše instaluje. Montáž zvládne i amatér, je tedy vhodný i pro kutily, kteří často nakupují stavební materiály v hobby marketech. Není také toxický pro životní prostředí, je tedy optimální pro běžné využití jak u průmyslových staveb, tak i v objektech občanského vybavení a v rodinných domech.

Stavebních materiálů existuje celá řada a dnes mnoho lidí dává přednost těm přírodním. Někdy ovšem ty přírodní nevyhovují z důvodu vysoké hmotnosti nebo vlastností, které musí odolávat nepříznivým vlivům počasí. Kupříkladu u pergol zhotovených z masivního dřeva se pro jejich zastřešení využívá velmi lehký, transparentní a nesmírně pevný a stabilní polykarbonát.

Co víme o polykarbonátu

Polykarbonát nahradil své předchůdce, především plexisklo a laminát, které se dříve využívaly pro výstavbu zastřešení různých exteriérových staveb. Ještě za socialismu bylo poměrně běžným jevem zakoupit laminátové vlnité desky a pokládat je na horní část verandové terasy, využít je pro zakrytí kůlny, skladů a dalších prostor. Výhodou laminátu byla především nízká hmotnost a snadná instalace, ovšem byl to materiál velmi křehký, který mohl velmi rychle utrpět pod povětrnostními vlivy. Stačilo jedno letní krupobití a veškerá práce i náklady přišly vniveč.

Vlnitý polykarbonát má ovšem naprosto odlišné vlastnosti. Především je stejně jako laminát velmi lehký, ale je natolik houževnatý, že je za jakéhokoli počasí téměř nezničitelný. Výhodou je, že se na rozdíl od laminátu vytvoří pouze případná prasklina, ale materiál se nerozpadne na tisíce úlomků.

Nepůsobí na něj v negativním slova smyslu ani extrémní mrazy, ani extrémní letní teploty, své vlastnosti si podrží v rozsahu teplot cca od -35 do + 130 stupňů Celsia. Zároveň nevede elektrický proud, má poměrně dobré izolační vlastnosti i co se týče tepelné energie, snadno se opracovává a jednoduše instaluje. Montáž zvládne i amatér, je tedy vhodný i pro kutily, kteří často nakupují stavební materiály v hobby marketech. Není také toxický pro životní prostředí, je tedy optimální pro běžné využití jak u průmyslových staveb, tak i v objektech občanského vybavení a v rodinných domech.

Stavebních materiálů existuje celá řada a dnes mnoho lidí dává přednost těm přírodním. Někdy ovšem ty přírodní nevyhovují z důvodu vysoké hmotnosti nebo vlastností, které musí odolávat nepříznivým vlivům počasí. Kupříkladu u pergol zhotovených z masivního dřeva se pro jejich zastřešení využívá velmi lehký, transparentní a nesmírně pevný a stabilní polykarbonát.

Co víme o polykarbonátu

Polykarbonát nahradil své předchůdce, především plexisklo a laminát, které se dříve využívaly pro výstavbu zastřešení různých exteriérových staveb. Ještě za socialismu bylo poměrně běžným jevem zakoupit laminátové vlnité desky a pokládat je na horní část verandové terasy, využít je pro zakrytí kůlny, skladů a dalších prostor. Výhodou laminátu byla především nízká hmotnost a snadná instalace, ovšem byl to materiál velmi křehký, který mohl velmi rychle utrpět pod povětrnostními vlivy. Stačilo jedno letní krupobití a veškerá práce i náklady přišly vniveč.

Vlnitý polykarbonát má ovšem naprosto odlišné vlastnosti. Především je stejně jako laminát velmi lehký, ale je natolik houževnatý, že je za jakéhokoli počasí téměř nezničitelný. Výhodou je, že se na rozdíl od laminátu vytvoří pouze případná prasklina, ale materiál se nerozpadne na tisíce úlomků.

Nepůsobí na něj v negativním slova smyslu ani extrémní mrazy, ani extrémní letní teploty, své vlastnosti si podrží v rozsahu teplot cca od -35 do + 130 stupňů Celsia. Zároveň nevede elektrický proud, má poměrně dobré izolační vlastnosti i co se týče tepelné energie, snadno se opracovává a jednoduše instaluje. Montáž zvládne i amatér, je tedy vhodný i pro kutily, kteří často nakupují stavební materiály v hobby marketech. Není také toxický pro životní prostředí, je tedy optimální pro běžné využití jak u průmyslových staveb, tak i v objektech občanského vybavení a v rodinných domech.

Stavebních materiálů existuje celá řada a dnes mnoho lidí dává přednost těm přírodním. Někdy ovšem ty přírodní nevyhovují z důvodu vysoké hmotnosti nebo vlastností, které musí odolávat nepříznivým vlivům počasí. Kupříkladu u pergol zhotovených z masivního dřeva se pro jejich zastřešení využívá velmi lehký, transparentní a nesmírně pevný a stabilní polykarbonát.

Co víme o polykarbonátu

Polykarbonát nahradil své předchůdce, především plexisklo a laminát, které se dříve využívaly pro výstavbu zastřešení různých exteriérových staveb. Ještě za socialismu bylo poměrně běžným jevem zakoupit laminátové vlnité desky a pokládat je na horní část verandové terasy, využít je pro zakrytí kůlny, skladů a dalších prostor. Výhodou laminátu byla především nízká hmotnost a snadná instalace, ovšem byl to materiál velmi křehký, který mohl velmi rychle utrpět pod povětrnostními vlivy. Stačilo jedno letní krupobití a veškerá práce i náklady přišly vniveč.

Vlnitý polykarbonát má ovšem naprosto odlišné vlastnosti. Především je stejně jako laminát velmi lehký, ale je natolik houževnatý, že je za jakéhokoli počasí téměř nezničitelný. Výhodou je, že se na rozdíl od laminátu vytvoří pouze případná prasklina, ale materiál se nerozpadne na tisíce úlomků.

Nepůsobí na něj v negativním slova smyslu ani extrémní mrazy, ani extrémní letní teploty, své vlastnosti si podrží v rozsahu teplot cca od -35 do + 130 stupňů Celsia. Zároveň nevede elektrický proud, má poměrně dobré izolační vlastnosti i co se týče tepelné energie, snadno se opracovává a jednoduše instaluje. Montáž zvládne i amatér, je tedy vhodný i pro kutily, kteří často nakupují stavební materiály v hobby marketech. Není také toxický pro životní prostředí, je tedy optimální pro běžné využití jak u průmyslových staveb, tak i v objektech občanského vybavení a v rodinných domech.

Stavebních materiálů existuje celá řada a dnes mnoho lidí dává přednost těm přírodním. Někdy ovšem ty přírodní nevyhovují z důvodu vysoké hmotnosti nebo vlastností, které musí odolávat nepříznivým vlivům počasí. Kupříkladu u pergol zhotovených z masivního dřeva se pro jejich zastřešení využívá velmi lehký, transparentní a nesmírně pevný a stabilní polykarbonát.

Co víme o polykarbonátu

Polykarbonát nahradil své předchůdce, především plexisklo a laminát, které se dříve využívaly pro výstavbu zastřešení různých exteriérových staveb. Ještě za socialismu bylo poměrně běžným jevem zakoupit laminátové vlnité desky a pokládat je na horní část verandové terasy, využít je pro zakrytí kůlny, skladů a dalších prostor. Výhodou laminátu byla především nízká hmotnost a snadná instalace, ovšem byl to materiál velmi křehký, který mohl velmi rychle utrpět pod povětrnostními vlivy. Stačilo jedno letní krupobití a veškerá práce i náklady přišly vniveč.

Vlnitý polykarbonát má ovšem naprosto odlišné vlastnosti. Především je stejně jako laminát velmi lehký, ale je natolik houževnatý, že je za jakéhokoli počasí téměř nezničitelný. Výhodou je, že se na rozdíl od laminátu vytvoří pouze případná prasklina, ale materiál se nerozpadne na tisíce úlomků.

Nepůsobí na něj v negativním slova smyslu ani extrémní mrazy, ani extrémní letní teploty, své vlastnosti si podrží v rozsahu teplot cca od -35 do + 130 stupňů Celsia. Zároveň nevede elektrický proud, má poměrně dobré izolační vlastnosti i co se týče tepelné energie, snadno se opracovává a jednoduše instaluje. Montáž zvládne i amatér, je tedy vhodný i pro kutily, kteří často nakupují stavební materiály v hobby marketech. Není také toxický pro životní prostředí, je tedy optimální pro běžné využití jak u průmyslových staveb, tak i v objektech občanského vybavení a v rodinných domech.

Zahrada bez pergoly? To je téměř to stejné jako ryba bez vody! Stručně řečeno pergoly jsou se zahradami, létem, posezením a venkovním grilováním velmi úzce spjaté. Pakliže jste si tedy i vy koupili nový dům s prostornou zahradou, určitě jste nad nějakou takovou stavbou začali již přemýšlet. Pokud ano, jistě jste byli až zaskočeni nepřeberným množstvím různých druhů a typů, které si můžete nechat postavit. My vám dnes přinášíme klady a zápory těch nejrozšířenějších stavebních materiálů. Jaký si v konečném výsledku zvolíte, je však jen na vás a vaši preferencích.

První, a zároveň i nejrozšířenějším druhem, jsou dřevěné pergoly. Dřevěné pergoly jsou nejrozšířenější hned z několika důvodů. Prvním z nich je fakt, že jsou vcelku levné a nechat si je postavit si může dovolit každý. Dalším důvodem je to, že vypadají velice hezky a do zahrady se hodí. No a posední výhodou dřevěných pergol je jejich kvalita a pevnost. Jedná se o robustní stavby, které hodně vydrží.

Dalším velmi oblíbeným stavebním materiálem, je železo. Železné pergoly jsou mimo jiné používány i na terasách bytů. Především sem totiž velmi dobře zapadne jejich kovový vzhled. Do zahrady se příliš nehodí. Kov na zahradě vypadá nepřirozeně. Výhodou těchto staveb je, že se nimi dá více čarovat. Můžete si zvolit jakoukoliv barvu, kterou budete chtít. Popustit uzdu svojí fantazii můžete i během navrhování celé stavby.

Posledním typem jsou zděné pergoly. Pergoly vyrobené z tohoto materiálu v současné době nejsou moc k vidění. Stavěli se především v dřívějších dobách. Dnes je naleznete spíš na zámeckých zahradách, nebo ve veřejných parcích. Celá stavba totiž takové pergoly je velmi drahá a i časově náročná. Ovšem oproti dvěma předešlým typům vynikají tím, že se nemusí nějak často udržovat. Železo i dřevo je třeba čas od času přetřít a chránit před korozí. To u zděných staveb nehrozí.

Zahrada bez pergoly? To je téměř to stejné jako ryba bez vody! Stručně řečeno pergoly jsou se zahradami, létem, posezením a venkovním grilováním velmi úzce spjaté. Pakliže jste si tedy i vy koupili nový dům s prostornou zahradou, určitě jste nad nějakou takovou stavbou začali již přemýšlet. Pokud ano, jistě jste byli až zaskočeni nepřeberným množstvím různých druhů a typů, které si můžete nechat postavit. My vám dnes přinášíme klady a zápory těch nejrozšířenějších stavebních materiálů. Jaký si v konečném výsledku zvolíte, je však jen na vás a vaši preferencích.

První, a zároveň i nejrozšířenějším druhem, jsou dřevěné pergoly. Dřevěné pergoly jsou nejrozšířenější hned z několika důvodů. Prvním z nich je fakt, že jsou vcelku levné a nechat si je postavit si může dovolit každý. Dalším důvodem je to, že vypadají velice hezky a do zahrady se hodí. No a posední výhodou dřevěných pergol je jejich kvalita a pevnost. Jedná se o robustní stavby, které hodně vydrží.

Dalším velmi oblíbeným stavebním materiálem, je železo. Železné pergoly jsou mimo jiné používány i na terasách bytů. Především sem totiž velmi dobře zapadne jejich kovový vzhled. Do zahrady se příliš nehodí. Kov na zahradě vypadá nepřirozeně. Výhodou těchto staveb je, že se nimi dá více čarovat. Můžete si zvolit jakoukoliv barvu, kterou budete chtít. Popustit uzdu svojí fantazii můžete i během navrhování celé stavby.

Posledním typem jsou zděné pergoly. Pergoly vyrobené z tohoto materiálu v současné době nejsou moc k vidění. Stavěli se především v dřívějších dobách. Dnes je naleznete spíš na zámeckých zahradách, nebo ve veřejných parcích. Celá stavba totiž takové pergoly je velmi drahá a i časově náročná. Ovšem oproti dvěma předešlým typům vynikají tím, že se nemusí nějak často udržovat. Železo i dřevo je třeba čas od času přetřít a chránit před korozí. To u zděných staveb nehrozí.